Bývalý muslim v ČR: Imigranti se evropskému stylu života nepřizpůsobí. Jezdím do Německa a toto tam říkají místní

REPORTÁŽ O co vlastně jde v současné uprchlické krizi? A máme se islamistů bát už i v Čechách? Na tyto dotazy a mnohé další odpovídal v ostravském Knihcentru Lukáš Lhoťan, který ve svých 15 let nejprve konvertoval k islámu a po studiích v Německu a USA se stal významným členem muslimské komunity v Čechách. V roce 2012 se ale vrátil ke křesťanství. Od zmíněné doby pak vydal o nebezpečí islámského radikalismu, který blíže poznal, několik publikací a začal s tímto tématem objíždět republiku.

„K islámu jsem se obrátil v době, kdy mi zemřel dědeček, který mne vychovával. Nemohl jsem se srovnat s vysvětlením kněze, že Ježíš tomu tak chtěl. Četl jsem tehdy české orientalisty, a ti si vykládali islám jako lepší formu křesťanství. Proto jsem k němu přestoupil. Po důkladném studiu i těch nejstarších pramenů obou náboženství a po srovnání, jak se choval, a co hlásali Mohamed a Ježíš, jsem znovu přestoupil ke křesťanství, které je na rozdíl od násilnického radikálního islámu tisíckrát lepší,“ zdůvodňoval svá důležitá životní rozhodnutí publicista Lhoťan. Ten se pak v průběhu besedy vyjadřoval k různým otázkám včetně náboženského fanatismu. Například, proč jsou i mladí příznivci radikálního islámu svolní k sebevražedným atentátům. „Představte si, že žijete v podmínkách, kdy vám stále všechno chybí, potraviny, střecha nad hlavou, partner a vy nemůžete ani založit rodinu. Nemáte žádnou perspektivu. Pak k vám přijde islámský duchovní s velkou autoritou a slibuje vám v ráji nejlepší jídlo, pití a krásné panny. I když se jedná o anachronické myšlenky ze 7. století, lidé jim to uvěří.“

Lhoťan: Němci nemohou příval uprchlíků zvládnout

Podle názoru nejznámějšího českého exmuslima je bláhové se domnívat, že by se migranti přizpůsobili evropskému stylu života, když přicházejí z jiné kultury a z prostředí, kde se léta zabíjelo. To prý platí zejména pro naše západní sousedy, kteří jich už přijali statisíce. „Často jezdím do Německa a hovořím tam s lidmi i místními politiky. Většina z nich říká, že vlnu běženců určitě zvládnou. Když se jich zeptáte, co když to tak nedopadne, jsou zmatení, nemají jinou alternativu. Navštívil jsem některé oblasti, kde žijí jen cizinci a měl jsem z toho celkem stísněný pocit. Jedná se o uzavřené komunity, kde Evropany neradi vidí. Němci si to ale vůbec neuvědomují,“ vysvětloval Lukáš Lhoťan. Jako příklad uvedl nedávnou událost z Regensburgu, kde výstavbu už čtvrté mešity nejprve zakázaly zpravodajské služby, protože se tam měla usídlit radikální větev islámu, proti opatrnému postupu státních institucí pak začali demonstrovat samotní němečtí obyvatelé města, příznivci strany Zelených, kteří to považovali za diskriminaci.

„Němci kvůli pocitu viny z II. světové války jsou velmi vstřícní k jiným národnostem a nechtějí je omezovat. Jenže, pokud se jim tam nastěhuje třetina Sýrie, nemohou to zvládnout, co už naznačovaly i jejich bezpečnostní orgány,“ konstatoval publicista.

Mladí Syřané bojovat mohou, jenže nechtějí

Z ostravského publika pak zazněly dotazy, proč tisíce těch mladých mužů ze Sýrie, kteří se nyní valí do Evropy, nevytvoří armádu, jež by si došlápla na Islámský stát. „Určitě by se mohli přidat k bojovníkům za lepší, demokratičtější podmínky, které podporují Spojené státy. A to neplatí jen o Syřanech, nýbrž také o Afgháncích a dalších národech, jež figurují mezi utečenci. Oni ale bojovat nechtějí, jdou za lepším do prostředí, kde jim nic hrozit nebude. Evropa je pro ně nejvhodnějším cílem. Okolní státy jsou buď na tom ekonomicky bídně anebo by se tam k nim chovali dost tvrdě, jako například v Saúdské Arábii, kde by na ně při prvních projevech nespokojenosti hned poslali armádu. Viděl jsem, jak se Saúdové chovali k jiným Arabům při náboženských poutích, možná hůře než ke zvířatům,“ prohlásil známý odpůrce islámu, s tím, že nyní chápe Rusko, proč začalo vojensky podporovat údajného syrského tyrana Bašára Asada. „Rusové to především udělali sami pro sebe a zvolili menší zlo. Pokud by proti radikálům totiž nevystoupili, hrozilo by jim rozšíření válečného konfliktu ke Kavkazu, k jejich hranicím do islámských států, které byly dříve součástí Sovětského svazu.“

Z arabského světa máme očekávat ještě větší problémy

Lukáš Lhoťan není určitě optimistou ohledně vyřešení všech problémů mezi islámskými zeměmi na Blízkém východě a v Africe. Naopak zastává podobný, svérázný názor jako známý vědec Václav Cílek, že to horší nás teprve čeká. „Klimatologické a ekologické podmínky v těch státech jsou příšerné, lidé se nemají kromě trochy zemědělství a turismu jak živit a počet obyvatel horentně narůstá. My Evropané za kolonialismu jsme jim zajistili lepší životní podmínky a zdravotní péči, takže se snížila dětská úmrtnost. Jenže měli jsme tehdy také dohlédnout na to, aby něco udělali s populační explozí, protože teď se nemohou všichni uživit. Přelidnění a nízká ekonomická úroveň pak vede k fanatismu, jak k náboženskému, tak i politickému. Ani Egypt není už schopný se postarat o své vlastní lidi, a to ani v případě, kdyby se tam porodnost ihned zastavila. Myslím si, že Evropa nemá jinou možnost, než se obehnat zdí a zcela se uzavřít,“ zakončil své vystoupení Lukáš Lhoťan.

Komentář